Matěj Drtina |
Odchovanec Petr Josefus: Reprezentoval na univerziádě, válí ve 2. lize a studuje ČVUT
Útočník Petr Josefus patřil v silném hvězďáckém ročníku 1996 mezi jeho hlavní opory. V roce 2011 byl u historického postupu Hvězdy do extraligy mladšího dorostu, o sezónu později pak pomohl ke skvělému 7. místu a udržení se v této soutěži.
Následné čtyři roku odehrál ve starším dorostu a juniorce pražské Slavie, v sezóně 2016/17 působil ve francouzském Avignonu. Do Čech se však Josefus brzy vrátil, nyní má za sebou již třetí sezónu ve druholigovém Nymburce. Ta letošní vyšla našemu odchovanci parádně, v roli kapitána mužstva měl průměr přes bod na zápas a Nymburk dovedl do play-off. Svými výkony se navíc zasloužil o pozvánku reprezentovat Česko na zimní univerziádě 2019 v ruském Krasnojarsku. Na svůj mateřský klub však Petr Josefus nezapomíná a říká: „Hvězda mi dala možnost se hokejem bavit a doufám že se jím ještě dlouho bavit budu.”
Jak hodnotíte uplynulou sezónu?
Letos se nám dařilo a hráli jsme pohledný hokej. Bohužel jsme prohráli souboj o třetí místo v tabulce a v play off jsme šli na Sokolov, následného vítěze celé ligy. I přesto to byla v Nymburce nejlepší sezona za posledních pár let. A to platí i pro mě. Dařilo se mi jak bodově, tak herně. Největší zásluhu na tom má to, že mě celá sezona bavila. Hlavně díky partě, kterou jsme s klukama vytvořili. Myslím ale, že bych mohl hrát příští sezony ještě lépe.
Jak náročné je hrát ve 2. lize?
Je to o dost jiné než juniorka. Je tu dost zkušených hráčů. První sezonu jsem se s tím úplně neztotožnil a nehrál tak, jak bych rád. Ale letos už to bylo o něčem jiném. Každý hráč to má asi jinak, já potřeboval čas, abych si zvykl. Máme 3 až 4 tréninky plus 1 až 2 zápasy týdně. Vše večer po celém dni buď v práci nebo ve škole, takže i z tohoto pohledu to není snadné. Sama soutěž je kvalitní, s týmy jako Sokolov, Vrchlabí, Havlíčkův Brod nebo derby s Kolínem to jsou zápasy s dobrou úrovní.
Co studujete a jak u toho zvládáte studium? Univerzitní hokej vás neláká?
Jsem v prvním ročníku na ČVUT na stavební inženýrství. A zatím to není tak hrozné, abych kvůli tomu musel přestat hrát. Univerzitní hokej se mi líbí. Každý rok je soutěž lepší a lepší a kdo ví, třeba si ji jednou zahraji. Dokud ale budeme mít v Nymburce takhle skvělou partu a budu ve škole vše stíhat, nebudu nic měnit.
Jak vzpomínáte na Hvězdu?
Hvězda pro mě bude vždycky na prvním místě. Tady jsem se naučil bruslit, hrát hokej. Vzpomínám na ni moc rád. Na přátelskou atmosféru, jak mezi hráči, trenéry, tak mezi rodiči. Bylo to úplně jiné než to, čeho jsem byl svědkem na Slavii. Hvězda mi dala možnost se hokejem bavit a doufám že se jím ještě dlouho bavit budu.
Na Hvězdu se po letech vrací extraliga dorostu, tak jak vzpomínáte na tu vaši postupovou a následně extraligovou sezónu ve hvězďáckém dresu?
Na každou sezonu na Hvězdě vzpomínám rád. Je ale pravda, že na tyto dvě vzpomínám nejradši. Byl to tehdy největší úspěch, kterého jsme dosáhli, navíc v tak příjemné atmosféře, to vám zůstane v hlavě. A díky těmto dvěma sezonám jsem šel poté na Slavii a mohl se dál zlepšovat a snít o tom, že se hokejem budu živit.
Jaké to bylo hrát v Avignonu ve Francii?
Byla to velká zkušenost. Poprvé jsem žil sám, hlavně vaření byla sranda :-). Celá ta sezona ale byla protrápená a nemám na to dobré vzpomínky. Doufal jsem v lepší výsledek, to se bohužel nestalo. A tak jsem se rozhodl vrátit a šel na školu. Teď mi aspoň může mamka zase vařit, moc jí to chybělo :-).
Jaké to bylo reprezentovat letos na unverziádě?
Rozhodně to je zatím můj největší hokejový úspěch a zážitek. Vždy jsem chtěl hrát za reprezentaci a jsem rád, že se mi to touto cestou povedlo. Nosit národní dres a na něm mít své jméno je něco skvělého a jsem rád, že jsem to mohl zažít. Ale nebylo to jen o hokeji. Celá univerziáda, celých 16 dní bylo naprosto super. Jak s hokejisty, tak s ostatními sportovci, se kterými jsme se skamarádili, se dodnes scházíme.
Jaké máte další hokejové plány, ambice a cíle?
Bohužel už nejsou takové jako v době, kdy jsem hrál za Hvězdu nebo Slavii. Chtěl bych dál hrát a hokejem se bavit a za dva roky jet znovu na Univerziádu do Švýcarska a tam se porvat o medaili. To je můj největší cíl. A samozřejmě dostudovat.
Tak hodně štěstí!